Determinace lidské psychiky

Biologické faktory

x    nervová soustava (ns.)

1.      nervová buňka = základní jednotka

2.      výběžky – dentrity a neutrity; synapse – spojují buňky, usměrňují nerv. podráždění

3.     vegetativní nerv. soust. – řídí a zabezpečuje činnost vnitřních orgánů a žláz s vnitřní sekrecí (žvs.); pracuje víceméně autonomně; je důležitá při citových vztazích; podílí se na regulaci žvs; červenání, blednutí, pocení, …

4.     periferní nerv. soust. – receptory (r.) = citlivá zakončení na povrchu kůže, ve smyslových orgánech; dostředivé nervstvo = vede vzruch do míchy a mozku; odstředivé nervstvo = dostává odpověď do r.

5.     centrální nerv. soust. – mícha, prodloužená mícha, mozek; mozková kůra = nositel duševního života člověka, specializovaná, umožňuje nervovou a psychickou činnost

Schematický diagram příčného řezu hipokampem zobrazující dopřednou dráhu (1), která končí synapsemi na granulárních buňkách gyrus dentatus; šplhavá vlákna (2) tvořící spoj na pyramidové buňky (P) v oblasti CA3; a Schafferovy odbočky (3), které spojují oblast CA3 s oblastí CA1. Spojovací (komisurální) vlákna představují další vstup do oblasti CA1. (M. Shepherd: The synaptic organization of the brain, Oxford University Press 1990)

Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?again=yes

Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?again=yes

 

x    vztah mezi ns. a psychikou -  je předmětem výzkumů; nepodařilo se vše vysvětlit (pozornost, vnímání, ..); dosažené poznatky dokazují existenci přímé závislostí psychiky na mozku

a)     vědomý psychický obsah přímo závisí na funkční schopnosti mozku = jeho schopnost se snižuje s ospalostí, únavou, alkoholovým opojením

b)     kvalita psychické činnosti přímo závisí na kvalitě mozkové hmoty = defekty (d.) získané, vrozené; zhoršení psychické činnosti – debilita, imbecilita, idiotie; d. se může dostavit např. při arterioskleróze, syfilitidě, …

c)     úroveň psychického vývoje závisí na stupni vývoje mozku = čím výše živočich stojí, tím má dokonalejší ns.

d)     poruchy v duševním životě však způsobují i nižší složky ns. = při poruše receptorů; při poruše vegetativní ns. – poruchy v emocionálním životě,

e)      vnější projevy ns. jsou v některých případech i vnějšími projevy prožívání = červenání – vyvolané zvýšeným krevním tlakem může být projevem silného citu – hanba, stud, urážka, …

x    žlázy s vnitřní sekrecí – výrazně ovlivňují psychickou činnost; poruchy hypofýzy  = zpomalení duš. vývoje; poruchy pohl. žláz. = poruchy dospívání

druhotný vliv žvs. – deformace organizmu – ženy-mužatky, zženštilí muži; deformace psychiky – komplexy méněcennosti

x    tělesný stav a růstmomentální tělesný stav – má vliv na psychiku (spánek, bdělost, …); tělesné defekty – pocity méněcennosti; stavba těla; vzrůst věk organizmu

x    biologické potřebyvrozené – jejich uspokojování je nutné pro život organizmu; není jednotný názor nato, kolik jich je; mají schopnost aktivizovat člověka do uspokojení jeho potřeb = ovlivňijí psychiku člověka

x    dědičnost – vlohy = anatomicko-fyziologické vlastnosti organizmu, centrálního nerv. sys., smyslových orgánů

vliv dědičnosti na rozvoj psychiky je nepopiratelný !!!ale!!! nedá se zjistit přesná míra

- za zděděné se pokládají i vlastnosti ns. ohledně temperamentu

- pokud jsou zděděné vlastnosti v normě, pak má rozhodující vliv výchova, prostředí

- s rostoucím věkem hraje hlavní roli vliv prostředí = výchovy

x    vztah mezi těl. a duš. vlastnostmi – osobnost je jednotou těl. a duš. složek, existuje mezi nimi určitá souvislost; těl. stav ovlivňuje duš. procesy a psychika ovlivňuje tělesný stav organizmu

x    těl. vlastnosti nevyvolávají přímo duševní vlastnost = nemohou být přímým ukazatelem duševní úrovně a duševních vlastnosti

Sociální faktory

x    sociální ráz lidské psychiky – člověk je součástí společnosti, je sociální tvor; společnost ho utváří, ovlivňuje

lidská psychika má sociální ráz, je sociálně determinována – je utvářena, formována společností

x    charakteristika sociálního prostředí

a) samotné osoby, společenské vztahy

b) společenské normy jimiž se člověk řídí

c) výtvory lidské kultury a civilizace s nimiž člověk přichází do styku

x    systém společenských vztahů = základní druhy interakce

1)     jedinec –  jedinec – matka-dítě, učitel-žák, muž-žena; speciální citové zabarvení, tento vztah má základní význam pro vývoj jedince – rozvoj osobnosti; primárním vztahem je dvojice matka-dítě

2)     jedinec –  společenské skupiny – člověk je členem rozmanitých skupin, má k nim příslušnost, tj. vyplývají mu z členství výhody i povinnosti – rodina, třída, sportovní družstvo = mikrostruktura; sociální vrstva, společenská třída, národ = makrostruktura; podle ní se společensky utvářejí, přebírají názory skupiny – vrůstání jednotlivce do skupiny = socializace – zespolečenštění

3)     společenské skupiny –  jedinec – vyznačují místo jedince ve skupině, např.: nadřízený-podřízený, učitel-žák, mistr-dělník, …; každá takováto skupina má nepsaná pravidla „hry“; jedinec přijímá svou roli a může se snažit o její změnu = poznamenává to jeho psychiku – prožívání, chování 

4)     společenské skupiny   společenské skupiny – tento vztah vytváří tzv. kolektivní vědomí; je členem jiné skupiny než někdo jiný, př.: Češi-Němci, dělníci-zemědělci, vojáci-nevojáci, …

 

x    společenské normy – upravují vzájemné vztahy lidí v daném prostředí; vyvíjejí se historicky společně s kulturou; vytváří se tak specifické normy např. pro vesnici, město, národ, …

1)     společenské zvyky – určují, co je ve společnosti slušné a co ne – jak se chovat při jídle, na zábavě, ke starším lidem; jsou mírou slušného chování; při jejich nedodržení nastanou sankce – ironie, posměch, napomenutí, …

2)     mravní obyčeje – určují, co se považuje za morální a nemorální – v oblasti sex. chování, v povinnostech dětí vůči rodičům, …; jejich nedodržení vyvolává ostřejší sankce – pohoršení, odpor, opovržení, …

3)     zákony – určují, co je v dané společnosti přípustné a co nepřípustné, co se trestá; porušení zákona se označuje jako přestupek, provinění, přečin, zločin; sankcí bývá trest, pokuta, vězení, …

4)     společenské tabu – vymezuje, co je v dané společnosti v rozporu se společenským vědomím a morálkou, co je patologicky kriminální, co se nejvíce odsuzuje; vytváří silné společenské zábrany; porušení tabu vyvolává nejsilnější protireakce – hrůzu, silné opovržení, nejvyšší sankci; př. porušení tabu v naší spol.: pojídání lidského masa, pohlavní styk v přímém pokolení, pedofilie, …

 

x    výtvory lidské kultury – jsou v nich zakotveny zkušenosti předchozích generací; literatura, věda, umění, technika, …; bez jejich vlivu je formování lidské psychiky nemožné

x    mechanizmus sociální determinace psychiky

1.     sociální učení – osvojování si lidských vlastností, forem chování; zpočátku jde jen o napodobování

2.     sociální kontrola – vyžaduje od každého jednotlivce určitý typ chování; s.k. stanovují různé instituce – rodina, škola, soudy, …; s.k. může být nazývána i jako veřejné mínění

3.     aktivní ráz socializace – člověk sám chce být členem konkrétních skupin, přijímá její normy, aktivně se socializuje !!!ale!! nepřijímá všechny normy a pravidla – některé může odmítnout = vytváří se tak charakteristická osobnost se svými názory, postoji, vlastnostmi; vytváří vlastní systém hodnot  =  vytváří individuální hierarchii hodnot

4.     aktivní ráz socializace způsobuje

a)     při působení týchž vlivů vyrůstají různé osobnosti

b)     každý jednotlivec přijímá svou individuální odpovědnost za své  chování a prožívání

 

 

 

 

webzdarma.cz
Tato stránka WWW je 3