VZTAHOVĚ-POSTOJOVÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI

CHARAKTER

Vymezení

*      označujeme jím:

o       souhrn těch psychických vlastností osobnosti, které se zakládají:

§         na jejím morálním přesvědčeni

o       a projevují se v:

§         mravní stránce jejího chování a jednání

*      hovoříme-li o charakteru člověka z psychologického hlediska, máme na mysli:

*      souhrn všech jeho mravních vlastností, tj. klad­ných i záporných

o       do tohoto pojmu zahrnujeme tedy i to, co běžně označujeme slovy:

§         „nemá charakter" (má špatný charakter, je bezcharakterní)

§         „má charakter" (dobrý charakter, kladné mravní vlast­nosti)

*      je složka osobnosti

o       je sám o sobě složitým komplexem vlastností, které ho utvářejí

Struktura

*      širší pojetí

o       všechny vlastnosti osobnosti

o       vlastnosti seberegulační (volní, sebekoncepce, kritika a svědomí)

o       vztahově-postojové (postoje, ideály, citové vztahy)

o       aktivačně-motivační (potřeby, záliby, sklony, aspirace, životní plány, částečně i zvyky)

*      užší pojetí

o       světonázorové, mravní, pracovní a společenské vlastnosti

o       včetně vlastností, ve kterých člověk vyjadřuje vztah k sobě samému (vlastnosti sebevztahu)

*      světový názor člověka

o       je souhrn:

§         zásad

§         postojů

§         názorů

o       na tyto základní otázky:

§         na původ a smysl bytí

§         na existenci člověka

§         na jeho místo ve světě

§         na smysl života

§         na uspořádání společenských vztahů aj.

o       podílí se na základní charakteristice člověka

POSTOJ

Vymezení

*      postoj se většinou vymezuje jako:

*      relativně ustálená tendence (pohotovost) reagovat charakteristickým způsobem na určité podněty

*      p. je během života relativně ustálený systém pozitivních nebo negativních hodnocení určitých předmětů, jevů, situací, osob apod.

*      v tomto systému hodnocení je zastoupena rozumová, citová, ale i racionální (neuvědomovaná) složka, která způsobuje, že si svůj postoj mnohdy nedovedeme rozumově vysvětlit

*      ustálený postoj ne­jednou brání střízlivému pohledu na věci, jejich kritickému zhod­nocení

Dělení postojů

*      postoje dělíme podle toho, zda v nich převládá racionální nebo iracionální složka

Přesvědčení, názor

*      je postoj, ve kterém převládá kognitivní (poznávací, vědomostní) složka

*      na rozdíl od předsudku se vždy utváří vědomě

*      vyjadřuje souhlas nebo nesouhlas, kladný nebo záporný názor na předmět

*      př. může mít různou hloubku racionálního zdůvodnění

Mínění

*      verbalizované př. (vyjádřené slovy) obvykle nazýváme

Předsudky

*      jsou takové postoje, ve kterých převládá iracionální (rozumovými argumenty nepodložená) složka

*      je to tedy iracionální hodnotící vztah

*      jsou obvykle zaměřené proti někomu, nebo něčemu bez přesvědčivých, logických argumentů

*      iracionální základ předsudků je často historicky podmíněn (např. vůči určitým rasám, společenským třídám)

*      přd. také vznikají neopodstatněným zobecněním (jedna špatná zkušenost s příslušníkem jiného národa se zobecní a vniknou předsudky vůči národu jako celku)

Víra

*      je-li iracionální složka postoje i emocionálně zabarvená, hovoříme o víře

Utváření postojů

*      člověk se s postoji nerodí

*      postoje se utvářejí vlivem životních zkušeností (počínaje třetím až čtvrtým rokem života)

*      vznikají především jako důsledek mnohých opakovaných reakcí, dojmů, cítění, chováni, ale zejména dramatických zkušeností a psychických traumat

*      na vznik postojů má velký vliv unáhlené zobecnění

o       může uskutečnit jak na racionální, tak na iracionální rovině

*      významnou úlohu má i napodobování postojů (rodičů, učitelů, spolužáků)

*      vznik a změna postojů úzce souvisí i s přebíráním rolí

o       významně je ovlivňují i hromadné sdělovací prostředky a mínění většiny ve skupině

*      utváření postojů závisí také na vlastnostech osobnosti (na jejím světonázoru, charakteru a mnoha dalších)

*      postoje se mohou měnit v závislosti na:

o       zkušenosti jedince

o       jeho převládajícím racionálním a iracionálním hodnocení

o       měnících se společenských podmínkách, ve kterých osobnost žije

IDEÁL

Vymezení

*      vnitřní životni cíle, o jejichž realizaci člověk usiluje

*      i. může být:

*      vzor člověka, jehož vlastnosti si chce něk­do osvojit

*      nebo způsob života, kterého by chtěl někdy dosáh­nout

*      každý ideál v sobě obsahuje určitou dokonalost, a to z objektiv­ního i subjektivního hlediska

*      z objektivního hlediska v tom smyslu, že ideály jsou nejlepším modelem, jsou něčím vysloveně dokonalým

*      ze subjektivního hlediska v tom, že ideál představuje něco, co nejvíce uspokojuje naše touhy, přání, psy­chické potřeby

Ideologie

*      Systém společenských ideálů

*      i. je systém tezí a hypotéz týkajících se místa člověka ve světě, smyslu jeho existence a perspektiv vědomého utváření této existence.

CITOVÉ VZTAHY

*      mezi vztahově-postojové vlastnosti osobnosti řadíme i citové vztahy, které předurčují citové reakce na určité podněty

*      význam­né jsou zejména citové vztahy k jiným lidem (sympatie, láska, přá­telství, obdiv) a k sobě samému

 

Tato stránka WWW je 12