označujeme jím:
o souhrn těch psychických vlastností osobnosti, které se zakládají:
§ na jejím morálním přesvědčeni
o a projevují se v:
§ mravní stránce jejího chování a jednání
hovoříme-li o
charakteru člověka z psychologického hlediska, máme na mysli:
souhrn všech
jeho mravních vlastností, tj. kladných i záporných
o do tohoto pojmu zahrnujeme tedy i to, co běžně označujeme slovy:
§ „nemá charakter" (má špatný charakter, je bezcharakterní)
§ „má charakter" (dobrý charakter, kladné mravní vlastnosti)
je složka
osobnosti
o je sám o sobě složitým komplexem vlastností, které ho utvářejí
širší pojetí
o
všechny
vlastnosti osobnosti
o
vlastnosti seberegulační (volní, sebekoncepce, kritika a svědomí)
o vztahově-postojové (postoje, ideály, citové vztahy)
o
aktivačně-motivační (potřeby, záliby, sklony,
aspirace, životní plány, částečně i zvyky)
užší pojetí
o
světonázorové, mravní, pracovní a společenské
vlastnosti
o včetně vlastností, ve kterých člověk vyjadřuje vztah k sobě samému (vlastnosti sebevztahu)
světový názor člověka
o je souhrn:
§
zásad
§
postojů
§
názorů
o na tyto základní otázky:
§
na původ a smysl bytí
§
na existenci člověka
§
na jeho místo ve světě
§
na smysl života
§
na uspořádání společenských vztahů aj.
o podílí se na základní charakteristice člověka
postoj se
většinou vymezuje jako:
relativně
ustálená tendence (pohotovost) reagovat charakteristickým způsobem na určité
podněty
p. je během
života relativně ustálený systém pozitivních nebo negativních hodnocení
určitých předmětů, jevů, situací, osob apod.
v tomto
systému hodnocení je zastoupena rozumová, citová, ale i racionální
(neuvědomovaná) složka, která způsobuje, že si svůj postoj mnohdy nedovedeme
rozumově vysvětlit
ustálený
postoj nejednou brání střízlivému pohledu na věci, jejich kritickému zhodnocení
postoje
dělíme podle toho, zda v nich převládá racionální nebo iracionální složka
je postoj, ve
kterém převládá kognitivní (poznávací, vědomostní) složka
na rozdíl od
předsudku se vždy utváří vědomě
vyjadřuje
souhlas nebo nesouhlas, kladný nebo záporný názor na předmět
př. může mít
různou hloubku racionálního zdůvodnění
verbalizované
př. (vyjádřené slovy) obvykle nazýváme
jsou takové
postoje, ve kterých převládá iracionální (rozumovými argumenty nepodložená)
složka
je to tedy
iracionální hodnotící vztah
jsou obvykle
zaměřené proti někomu, nebo něčemu bez přesvědčivých, logických argumentů
iracionální
základ předsudků je často historicky podmíněn (např. vůči určitým rasám,
společenským třídám)
přd. také
vznikají neopodstatněným zobecněním (jedna špatná zkušenost s příslušníkem
jiného národa se zobecní a vniknou předsudky vůči národu jako celku)
je-li
iracionální složka postoje i emocionálně zabarvená, hovoříme o víře
člověk se s
postoji nerodí
postoje se
utvářejí vlivem životních zkušeností (počínaje třetím až čtvrtým rokem života)
vznikají
především jako důsledek mnohých opakovaných reakcí, dojmů, cítění, chováni, ale
zejména dramatických zkušeností a psychických traumat
na vznik
postojů má velký vliv unáhlené zobecnění
o
může
uskutečnit jak na racionální, tak na iracionální rovině
významnou
úlohu má i napodobování postojů (rodičů, učitelů, spolužáků)
vznik a
změna postojů úzce souvisí i s přebíráním rolí
o
významně je
ovlivňují i hromadné sdělovací prostředky a mínění většiny ve skupině
utváření
postojů závisí také na vlastnostech osobnosti (na jejím světonázoru, charakteru
a mnoha dalších)
postoje se
mohou měnit v závislosti na:
o
zkušenosti
jedince
o
jeho
převládajícím racionálním a iracionálním hodnocení
o
měnících se
společenských podmínkách, ve kterých osobnost žije
vnitřní životni
cíle, o jejichž realizaci člověk usiluje
i. může být:
vzor
člověka, jehož vlastnosti si chce někdo osvojit
nebo způsob
života, kterého by chtěl někdy dosáhnout
každý ideál
v sobě obsahuje určitou dokonalost, a to z objektivního i subjektivního hlediska
z
objektivního hlediska v tom smyslu, že ideály jsou nejlepším modelem, jsou
něčím vysloveně dokonalým
ze
subjektivního hlediska v tom, že ideál představuje něco, co nejvíce uspokojuje
naše touhy, přání, psychické potřeby
Systém
společenských ideálů
i. je systém
tezí a hypotéz týkajících se místa člověka ve světě, smyslu jeho existence a
perspektiv vědomého utváření této existence.
mezi
vztahově-postojové vlastnosti osobnosti řadíme i citové vztahy, které
předurčují citové reakce na určité podněty
významné
jsou zejména citové vztahy k jiným lidem (sympatie, láska, přátelství, obdiv)
a k sobě samému
Tato stránka WWW je 12