AKTIVAČNĚ-MOTIVAČNÍ VLASTNOSTI OSOBNOSTI

MOTIVACE

Motivy

*      jsou vnitřní hybné síly jednáni a chování člověka

*      to, co je bezprostřední příčinou, pohnutkou činnosti nebo jednání

*      motivem je vše, co podnítí člověka k tělesné nebo psychické aktivitě a udržuje ho v ní, udává její směr, který je podmíněný cílem činnosti

*      motiv je tedy dynamizující činitel, který vede k pohotovosti začít nebo udržet chování směřující k určitému cíli

*      motivy jsou důsled­kem narušené biologické nebo psychické rovnováhy jedince s bio­logickým nebo sociálním prostředím

o       Impulsy

§         motivy vycházející z nitra člověka (např. rozhodnutí nesledovat dále televizní pořad, uspo­kojit potřebu hladu)

o       incentivy (nebo podněty, stimuly)

§         motivy vycházejí z okolního prostředí člověka

·        patří mezi ně například úkoly, které má člověk plnit

§         incentivy mohou podněcovat nebo tlumit motivovanou činnost (uvědomění si hro­zícího trestu při porušení zákazu)

*      lidské motivy jsou uspořádány hierarchicky od nejnižších až po nejvyšší

o       vyšší motivy (např. aspirace)

o       nižší motivy (uspokojí-li se biologické potřeby)

Motivace

*      je aktivita člověka vyvolaná motivem a končící realizací (uspokojením) motivu

*      pod pojem motivace zahrnujeme ty uvědomované i neuvě­domované psychické faktory, na jejichž základě se uskutečňuje naše chtění a jednání

*      motivace v nejširším smyslu se chápe jako:

o       příčina pohybu, aktivity

o       psychický stav organismu a následnost změn, které směřují k optimálnímu stavu organismu

o       determinanta zaměřenosti chování na určitý cíl

o       příčina rozhodování

POTŘEBY A PUDY

Potřeby

*      potřeba se vymezuje jako nedostatek nebo nadbytek něčeho

*      je to stav jednotlivce, který se odchyluje od jeho životního optima

o       tento stav charakterizuje zejména celkové napětí se záporným emo­cionálním zabarvením a příprava na činnost

*      potřeba působí aktivačně do doby, pokud není uspokojena

o       nutí nás vykonávat činnosti, které slouží k jejímu uspokojení.

*      síla potřeby může být různá

*      potřeby můžeme rozdělit na:

o       biologické

§         vrozené (prvotní)

§         vznikají při nedostatku nebo nadbytku něčeho, bez čeho anebo s čím by nebylo možné za­chování života jedince nebo rodu

§         utvářejí se především ze vztahu jedinec – příroda

§         jsou to tyto potřeby: dýchání (kyslík), světlo, teplo, poloha, pokrm, voda, vyprazdňování, aktivita (činnost), odpočinek, bezpečí, bydlení, rozmnožování, informace

o       psychické

§         vznikají se vznikem lidské psychiky, lidského vědomi, se společenským životem člověka

§         jsou vlastní pouze člo­věku

§         existují u všech lidí ve všech etapách historického vývoje lidstva, i když se utvářejí individuálně

§         vznikají ze vztahu člověk - člověk, respektive člověk - sociální prostředí

§         na základě dvou zásadních vztahů součinnosti a soutěže vzniká potřeba:

·        pomoci (jejího přijímáni i posky­tování)

·        společenské prestiže (významu, důstojnosti, důležitosti, úspěchu, uznání)

§         při jejich trvalém neuspokojováni nastává stav psy­chické deprivace (duševního nedostatku)

o       kulturní

§         během individuálního vývoje, a to v závislosti na individuálně kulturních podmínkách života jedince

§         vznikají ze vztahu člověk – kultura

§         mají individuální charakter a lidé je nevlastní ve stejné podobě ani míře

§         nelze je tedy ani přesně vymezit

·        potřeba vzdělávat se, poslouchat hudbu, pravidelně číst noviny…

·        uspokojování kulturních potřeb není pro existenci člověka nevyhnutelné

*      psychické a kulturní potřeby někdy souhrnně nazýváme potřebami sociálními.

Pud

*      je vrozená hnací síla k činnosti

o       vztah mezi pudy a potřebami není jednoznačně vyřešen

§         někteří autoři ztotožňují pudy s biologickými potřebami

§         podle jiných obsah pudu určuje charakter potřeby (potřeba péče a opatrováni se zvýrazňuje v mateřském pudu, potřeba bezpečí v pudu ochrany proti škodli­vým vlivům)

*      mezi základní pudy patří:

o       pud hladu, žízně a bolesti (projevuje se úsilím uniknout jí)

o       pud sebezáchovy (vyhýbat se škodlivým, ohrožujícím vlivům)

o       mateřský, resp. rodičovský (projevuje se péčí, pomocí, starostlivostí)

o       pohlavní pud, pud závislosti (výrazný je u dětí nebo některých manželských partnerů, kteří očekávají po­moc, jistotu, bezpečí od osoby, na kterou je závislost váže) atd.

*      síla pudu může být rozmanitá (síla mateřského pudu může mít rozpětí intenzity od téměř nulového bodu až po úplné sebeoběto­vání, i vlastního života)

o       pro charakteristiku osobnosti je významná zejména intenzita a do­minance některého pudu nad ostatními (pudu prosazování se, pohlav­ního pudu, pudu závislosti, zvídavosti) a stupeň ovládaní pudů

ZÁJMY, ZÁLIBY A SKLONY

Zájem

*      je trvalé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které ho upoutávají z poznávací nebo citové stránky

*      vyznačuje se výběrovým vztahem k předmětům a činnostem

*      člověk mu připisuje subjektivně zvláštní význam

*      projevuje se:

o       úsilím o aktivní střetávání se s před­mětem zájmu

o       úsilím o dokonalejší poznání a ovládání předmětu zájmu

o       kladným citovým zabarvením činnosti spojené s předmětem zájmu

o       silným aktivačně-motivačním činitelem

*      vyvíjejí se v činnosti z potřeb, vloh, schopností a citových vztahů (koníček+relaxace)

Záliba

*      je vyhraněný, ústřední zájem

Druhy zájmů

*      materiální – projevují se zvýšeným úsilím uspokojit svoje materiální potřeby

*      společenské – projevují se aktivní společenskou, organizační činností

*      duchovní – vyznačují se touhou poznat rozmanité oblasti přírodního a společenského života a zvýšenou aktivitou v růz­ných uměleckých činnostech

o       zájmy obvykle posuzujeme nejen podle jejich obsahu, ale i podle jejich vlastnosti (šířky, hloubky, stálosti apod.)

§         šířkou (bohatostí) zájmů rozumíme jejich mnohostrannost, pestrost

§         hloubku (sílu) zájmu určuje míra úsilí, které mu člověk věnuje

Sklony

*      zaměření člověka k vykonávání určitých činností

*      obvykle se vyvíjejí ze zájmů, ale neztotožňují se s nimi – nemusí vždy vyústit do sklonů (zájem o divadlo se nemusí pojit se sklonem hrát divadlo)

ASPIRACE, CÍLE A ŽIVOTNÍ PLÁNY

Aspirace

*      směřování k určitým hodnotám, které jsou ztělesněny ve vyty­čených cílech a plánech

*      hodnota, náročnost cílů a plánů určuje aspirační úroveň

o       na aspirační úrovni závisí, jaké cíle a plány (jejich hodnotu a náročnost) si jedinec vytyčuje

o       aspirační úroveň určuje i míru osobní angažovanosti na vykonávané činnosti

*      pro osobnost je charakteristická:

o       přiměřenost nebo nepřiměřenost aspirační úrovně (ambici)

o       chování při jejím dosahování (především z morálního aspektu) a zejména v situacích, kdy jsou aspirace blokovány.

Cíl

*      je uvědomovaný směr aktivity

*      rozlišu­jeme cíle krátkodobé a dlouhodobé

*      pro osobnost je příznačné to, jaké cíle si vytyčuje a kolik úsilí věnuje na jejich dosažení

Životní plány

*      představuji systém cílů, kterých chce člověk v bu­doucnosti dosáhnout

*      na rozdíl od bezprostředních cílů je obsahem životních plánů:

o       uskutečnit změny ve světě i v sobě samém

o       vykonat činy zásadního významu pro vlastní život nebo život jiných

*      odrážejí chápání smyslu života, jeho pláno­vané náplně.

*      jsou výsledkem vývoje, dozrávání a zkušeností jedince i poznávání světa

*      v dětství často mění, v adolescenci se relativně ustalují, což předznamenává ukončení dospívání a zformování relativně ustálené, vyhraněné osobnosti.

ZVYKY

*      pokládají se za neuvědomované aktivační činitele

*      dobře upevněné (zakořeněné) zvyky (ale i zlozvyky) jako nauče­né a zafixované způsoby chování jsou svým obsahem a tendencí uplatnit se natolik příznačné pro danou osobnost, že se často říká, že tvoří „druhou přirozenost člověka"

*      jsou pro osobnost významné i tím, že jsou-li dobře upevněné, stávají se vlast­nostmi osobnosti (pořádkumilovnost vzniká ze zvyku udržovat po­řádek)

 

Tato stránka WWW je 11

webzdarma.cz