Předmět psychologie

 

*      problémy, které dnes řeší psychologie, byly dlouho rozpracovávány v rámci filosofie

*      první psychologickou laboratoř založil v Lipsku profesor W. Wundt

o       u Wundta bylo předmětem studia psychologie vědomí.

*      jiní autoři definují předmět psychologie například takto:

o       „Psychologie je věda o zákonitostech psychična“

o       „Psychologie je věda o psychických jevech, které jsou funkcí mozku odrazem objektivní skutečnosti“

o       Podle S. L. Rubištejna se „se specifický okruh jevů, které zkoumá psychologie zřetelně a jasně vyčleňuje z jevů ostatních:

§         jsou to naše vjemy, myšlenky a city,

§         naše snahy a záměry,

§         tužby a podobně,

§         všechno, co tvoří vnitřní obsah našeho života a co je nám v podobě prožívání jakoby bezprostředně dané“.

 

*      další psychologové zase vůbec ve svých pracích nebrali ohled na skutečnost, že psychický život má i dimenzi prožívání a definovali psychologii:

o       jako vědu o chování lidí a živočichů

o       nebo jako vědu, která studuje chování člověka a jiných živočichů

 

V současnosti se k vymezování předmět psychologie přistupuje ze dvou hledisek

*      1. předmětem psychologie je studium oblasti vnitřních stavů, „vnitřní svět“, „pohled do sebe“, což souhrnně označujeme jako prožívání

o       prožíváním označujeme to, co si člověk sebepozorováním sám uvědomuje

o       v prožívání nalézáme zastoupené

§         psychické funkce (pocity, vjemy, představy)

§         psychické procesy (učení, myšlení, rozhodování)

§         psychické stavy (emoce, pozornost)

§         psychické vlastnosti (osobnost se svým „já“)

 

*      2. předmětem psychologie je studium vnějších pozorovatelných a měřitelných reakcí člověka, tedy chování jako souhrn všech vnějších projevů člověka

o       chováním označujeme jako souhrn všech vnějších projevů člověka, tedy aktivitu jedince, kterou může pozorovat jiná osoba, případně která může být registrována přístroji

§         podle amerického psychologa J. B. Watsona je chování to, „co organismus dělá nebo říká

Watson [votsn] John Broadus, * 9. 1. 1878, † 25. 9. 1958, americký psycholog

§         byl profesorem univerzity v Baltimore

§         je zakladatelem behaviorismu

§         zabýval se aplikovanou psychologií

§         úkol psychologie zúžil na přírodovědně koncipovaný výzkum chování jako souboru vztahů mezi podněty a reakcemi organismu (stimul - reakce)

§         všechny živočichy včetně člověka chápal jako analogické seberegulující mechanismy

§         vytvořil koncepci učení založenou na ryze vnějším podmiňování

§         z díla: první náčrt svého učení v článku Psychology as the Behaviorist View It, 1913, (Psychologie z pohledu behavioristy); a dále: Psychology from Stadtpoint of a Behaviorists, 1919, Behavior: An Introduction to Comparative Psychology (Chování: úvod do srovnávací psychologie), Behaviorism.

 

*      vzhledem k tomu, je předmět psychologie vymezován tak, že psychologové zkoumají:

o       chování a prožívání a jejich mechanismy

o       ale zkoumání i psychické zákonitostí lidského subjektu

 

*      někteří naši psychologové (Pardel, Kováč) nesouhlasí s touto charakteristickou předmětu psychologie

o       podle jejich názoru je vztah mezi psychickými jevy a chování nejbližší tomu, co vyjadřuje pojem regulace

o       psychologové, jak uvádí D. Kováč, zkoumají psychickými funkcemi regulované chování

 

Tato stránka WWW je 1