Vrcholné období řecké filozofie

 

I. Sofisté

1. Obecná charakteristika

2. Prótagorás a Gorgiás

3. Význam sofistiky

 

1. Obecná charakteristika

 

Časové a kulturní zařazení

§         období po válkách proti Peršanům (500 - 449 př. n. l.)

§         Athény se stávají duchovním a politickým centrem

§         vzniká potřeba vyššího vzdělání

§         demokratická ústava měla za následek stále vzrůstající význam řečnictví

§         výhodu měl ten, kdo uměl svou věc hájit nejlepšími argumenty a nejvhodnější formou

§         této potřebě vyšli vstříc sofisté

Ø      řecké slovo „sofistai" znamená „učitelé moudrosti"

Ø      zprvu byl tento význam bez negativního odstínu

Ø      sofisté putovali jako potulní učitelé

Ø      za příslušnou odměnu vyučovali nejrůznějším uměním a dovednostem, zvláště výmluvnosti

Ø      nebyli to tedy filozofové ve vlastním smyslu, nýbrž praktici

Ø      nepřikládali velký význam teoretickému poznání

Ø      většina sofistů si brzy osvojila názor, že objektivní poznání není vůbec možné

Ø      lidském jednání - stejně jako v teoretických sporech - rozhoduje jedině úspěch

Ø      řečnictví se stává u sofistů spíše prostředkem přemlouvání než přesvědčování

Ø      v etickém ohledu neuznávali žádné objektivní, všeobecně závazné právo, nýbrž jen právo silnějšího

§         s. popirali objektivních měříteka pro pravdu a spravedlnost

§         s. za své vyučování pobírali nemalý plat (zatímco Řekové prací pro výdělek pohrdali)

·        to vedlo záhy k tomu, že jméno „sofista" získalo poněkud pochybný přídech

§         s. nikdy nevytvořili žádnou souvislou školu, nýbrž žili a vyučovali jako jednotlivci

§         jako jednotlivci se odlišují

 

2. Prótagorás a Gorgiás

 

Prótagorás z Abdéry

§         nejvýznamnější sofista

§         * asi 485 př. n. l., † 410 př. n. l.

§         přítel Periklův a Eurípidův

§         putoval po celém Řecku a jako jeden z prvních učil umění, jak v právnictví a politice přesvědčivě prosazovat svou věc; získal tím, zvláště v Athénách, slávu a bohatství

§         Prótagorův výrok: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou."

§         neexistuje žádná absolutní pravda, nýbrž jen pravda relativní

§         není ani objektivní pravda, nýbrž jenom pravda subjektivní, pravda právě vzhledem k člověku

§         jedna a táž věta může být jednou pravdivá a jindy nepravdivá podle toho, kým a za jakých okolností je vyslovena

§         o bozích nelze vědět, ani zda jsou, ani zda nejsou

§         Prótagorás byl obžalován z bezbožnosti a vypovězen z Athén

 

GeorgiásLeontín

§         žil zhruba v téže době jako Gorgiás - asi 483 př. n. l., † 380 př. n. l.

§         spis „O nejsoucnu neboli o přírodě"

§         za prvé nic neexistuje

§         za druhé, kdyby něco existovalo, muselo by to být nepoznatelné

§         za třetí, i kdyby něco bylo možné poznat, nebylo by toto poznání sdělitelné

·        jde o tzv. 3 krajně skeptické teze

§         Gorgiás se prý v plné síle dožil 109 let

 

3. Význam sofistiky

 

§         hlavní význam sofistiky pro dějiny filozofie netkví v jejích jednotlivých poučkách, nýbrž ve třech následujících výkonech

1.      sofisté poprvé v řecké filozofii odvrátili pohled od přírody a v plném rozsahu jej zaměřili na člověka

2.      učinili poprvé předmětem myšlení samo myšlení a začali s kritikou jeho podmínek, možností a hranic

3.      podrobili také etická měřítka výlučně rozumovému zkoumání a otevřeli tím možnost zabývat se etikou vědecky a důsledněji začlenit do filozofického systému

§         přispěli k vývoji lingvistiky a gramatiky

 

Tato stránka WWW je 8