Anglická osvícenská
filozofie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
III. George Berkeley
1.
Život a dílo
2.
Berkeleyho „oprava“ Locka
1. Život a dílo
12. 3. 1684/1685
irské hrabství Kilkenny, † 23. 1. 1753 Oxford
po studiích a učitelském působení na univerzitě v Dublinu
poznal na svých cestách celou Evropu včetně sicilského vnitrozemí, a dokonce
strávil několik let v Novém světě,
na Bermudách, kde plánoval založit
kolonii, která měla přinést domorodcům civilizaci a křestanství
po svém návratu
byl Berkeley 18 let biskupem v Cloyne
jako čtyřiadvacetiletý publikoval Berkeley svou Novou
teorii vidění – psychologická studie
v pětadvaceti vydal své hlavní dílo Pojednání o základech lidského poznání
navazuje
na Locka a upozorňuje na dvě nesrovnalosti v jeho
filozofii
2. Berkeleyho „oprava“ Locka
Locke
1. nesrovnalost
o smyslově vnímatelné kvality zraku, sluchu, čichu a
chuti chápal jako subjektivní – sekundární
o naproti tomu jsou rozloha, pevnost a pohyb objektivní
– primární, ačkoliv je vnímáme také smyslově – hmatem
2. nesrovnalost
o složeným idejím, které formuje rozum, neodpovídá nic
skutečného
o ale v případě substance učinil výjimku
Berkeley
tyto rozpory odstranil
tím, že zavedl pojem fenomén našeho vědomí
o každý vnímá skutečnost po svém
§
později totéž
řekl Schopenhauer (* 22. 2. 1788, † 21. 9.
1860) větou „svět je má představa"
o není tedy žádný důvod
rozlišovat primární a sekundární
kvality
totéž platí i o substanci
o existují pouze ve vnímajícím duchu – v nás, mimo nás nejsou ničím
o bytí čehokoliv tkví
v tom, že je to námi vnímáno – esse est percipi
o vše existuje pouze v mysli, !!!ale!!!
tzv. problém Slunce
o jaký je pak rozdíl mezi sluncem, které pozoruji
na obloze
o sluncem, o kterém se mi v noci zdá
o a sluncem,
které si mohu libovolně v této chvíli představovat,
aniž je vidím?
Berkeley - v případě skutečně viděného slunce se
představa stejnou měrou vnucuje všem
o zatímco slunce,
o němž sním, je přítomno pouze v jediné, v mé mysli
o rovněž jako slunce
libovolně představované, které je
také pouze v mém vědomí, ale jenom tehdy, pokud si je
chci představovat.
proč je
představa Slunce podle prvního
případu přítomna ve všech myslích stejně?
o protože bůh
je nestranný a nezná libovůli, dává všem myslím stejnou
ideu, a protože je neměnný, dává ji všem stále znovu stejným způsobem
v našich
představách existuje stálost a zákonitost, která má původ v božím řádu a neměnnosti –
„přírodní zákon" podle boha
o nemůžeme znát tyto
zákony předem ani je odvodit logickou
cestou
o to vše je založeno na přesvědčení o neměnnosti boží
vůle
o „přírodní zákon" musíme poznávat pozorováním, zkušeností
dochází tak u Berkeleyho ke spojení
idealismu s anglickým empirismem
slovníková definice
Berkeley [bárkli] George, * 12. 3. 1685, † 23. 1. 1753, anglický filozof
o významný představitel anglického empirismu
o učitel teologie, od roku 1734 biskup v rodném Irsku
o základ jeho filozofie vystihuje slavná teze „být je být vnímán", popírající
absolutně platnou existenci (nemyslících) věcí
o aby vůbec
něco začalo existovat, musí to být vnímáno – námi, popř. Bohem jako poslední instancí (Pojednání
o základech lidského poznání)
o Berkeley opouští Lockem užívané
rozlišení primárních a sekundárních kvalit a dospívá k náhledu, že to, co
nazýváme světem, je jen myslící duch se
svými idejemi
o vzájemné shody idejí různých lidí prožívané jako objektivní
nutnost mají původ v Božím řádu, ve faktu, že Bůh spojuje ideje ve všech myslích
o Berkeley výrazně ovlivnil vznik moderního idealismu, zejm.
subjektivního
§
Berkeley George, (slovníková
definice podle Ottova slovníku naučného vydaného v letech 1888 – 1909 ve 28
svazcích) slovutný filosof angl. (* 1684 v irském
hrabství Kilkenny – † 1753 v Oxfordě).
Stud. (1699) na Trojické kolleji v Dublině, kde se
seznámil se Swiftem. R. 1721 stal se dvorním
kazatelem irského místokrále, vévody z Graftonu, a po
třech létech děkanem v Derry. Nabyv odkazem Vanessy Vanhomrighové, známé z
milostného poměru ke Swiftovi, značného jmění, pojal
myšlénku vzdáti se děkanství i důchodů s ním
spojených a založiti na Bermudských ostrovech
bohosloveckou kollej hlavně pro missionáře
amerických Indiánů; když pak parlament i veřejnost slíbily mu poskytnouti podpory, vydal se (1728) na cestu na Rhode
Island, kde několik let působil, ale pak, když ho podpory nedocházely, sklamán vrátil se do Anglie ztrativ celé jmění své; byl
však krátce na to jmenován biskupem cloyneským. Za
svůj první spis Arithmetica absque Algebra aut Euclide Demonstrata (1707) obdržel kollejnictví
dublinské university (jež složil r. 1724). Mnoho hluku způsobilo jeho Essay towards a New Theory of
Vision (1709), v němž první rozeznal dojmy zraku a hmatu. Avšak slávu jeho
jako hlubokého myslitele založilo dílo Treatise
concerning the Principles of Human
Knowledge (1710), v němž upíraje na přijatých
základech filosofie skutečnost smyslového světa chtěl odstraniti
příčiny skepticismu a atheismu své doby, v pravdě však připravil cestu pro
důvtipnější formu skepticismu (v Humeově filosofii).
Na obranu své ideální soustavy vydal Three Dialogues between Hylas and Philonous
(1713). Z ostatních spisů dlužno ještě uvésti The Minute Philosopher (1740) a A
Word to the Wise
(1749). Díla jeho byla několikráte vydána, nejlépe prof. Fraserem
r. 1871. Viz Frederich, Über
B-'s Idealismus (Berl., 1870).
Tato stránka WWW je 38