Anglická osvícenská filozofie
I. Předchůdci anglického osvícenství
13.
– 17. století
Angličané si jako první mezi evropskými národy dobyli
určité politické svobody uvnitř země
o neustále rozšiřovali svůj blahobyt i svoji moc
navenek
o anglický národní charakter se stále více vyvíjel
směrem k ideálu střízlivého a praktického člověka
o rozhodující úlohu při tomto formování sehrál
puritanismus, náboženské hnutí vzniklé v Anglii 16. století, které chtělo
založit církev na čistotě (puritas) Božího slova
proto:
o odmítání
spekulace
o neotřesitelné setrvávání
na zkušenosti jako základu všeho vědění a vší filozofie
tak vzniká empirismus
o filozofický směr, který odvozuje všechno poznání
(vědecké i filozofické) ze zkušenosti
§
proto odmítání středověké scholastiky – není založena na
zkušenosti
Roger Bacon – jako první požaduje
zkušenost jako pramen všeho opravdového
vědění
Duns Scotus –
zastával prvořadost vůle nad poznáním
William Ockham (Vilém Occam) – zastánce nominalismu proti spekulaci
scholastiky
Francis Bacon –
vyslovuje požadavek nového vědění, jehož základem bude výlučně experiment a zkušenost a
cílem praktické ovládnutí přírody člověkem
Thomas Hobbes – definoval filozofii jako poznávání účinků z příčin
a příčin z pozorovaných účinků, účelem filozofie mu bylo předvídání účinků a
jejich využití ve prospěch člověka – moderní
fyzikální myšlení
Isaac Newton – uplatnil fyzikální zákony pádu a
pohybu na nové astronomické skutečnosti a dokázal, že nebeská tělesa udržuje na
jejich dráze stejná síla, která přitahuje jablko k zemi
Robert Boyl – průkopník novověké
chemie
založení Královské
společnosti – 1662 – sdružovala
všechny tehdejší vědce a filozofy
Isaac Newton – výrok:
„Čím hlouběji člověk nahlíží do tajemství přírody,
tím se stává pokornějším a skromnějším.“
lidský duch
může postihnout jen zlomek pravdy
o „Bytí a vědění je moře bez břehů: Čím dále pronikáme,
tím nezměrněji se rozprostírá to, co ještě leží před
námi; každý triumf vědění v sobě zahrnuje sterý poznatek o nevědění."
Tato stránka WWW je 36