Anglická osvícenská filozofie

 

I. Předchůdci anglického osvícenství

        

13. – 17. století

*     Angličané si jako první mezi evropskými národy dobyli určité politické svobody uvnitř země

o       neustále rozšiřovali svůj blahobyt i svoji moc navenek

o       anglický národní charakter se stále více vyvíjel směrem k ideálu střízlivého a praktického člověka

o       rozhodující úlohu při tomto formování sehrál puritanismus, náboženské hnutí vzniklé v Anglii 16. století, které chtělo založit církev na čistotě (puritas) Božího slova

*     proto:

o       odmítání spekulace

o       neotřesitelné setrvávání na zkušenosti jako základu všeho vědění a vší filozofie

*     tak vzniká empirismus

o       filozofický směr, který odvozuje všechno poznání (vědecké i filozofické) ze zkušenosti

§         proto odmítání středověké scholastiky – není založena na zkušenosti

 

*     Roger Bacon – jako první požaduje zkušenost jako pramen všeho opravdového vědění

*     Duns Scotus – zastával prvořadost vůle nad poznáním

*     William Ockham (Vilém Occam) – zastánce nominalismu proti spekulaci scholastiky

*     Francis Bacon – vyslovuje požadavek nového vědění, jehož základem bude výlučně experiment a zkušenost a cílem praktické ovládnutí přírody člověkem

*     Thomas Hobbes – definoval filozofii jako poznávání účinků z příčin a příčin z pozorovaných účinků, účelem filozofie mu bylo předvídání účinků a jejich využití ve prospěch člověka – moderní fyzikální myšlení

*     Isaac Newton – uplatnil fyzikální zákony pádu a pohybu na nové astronomické skutečnosti a dokázal, že nebeská tělesa udržuje na jejich dráze stejná síla, která přitahuje jablko k zemi

*     Robert Boyl – průkopník novověké chemie

*     založení Královské společnosti – 1662 – sdružovala všechny tehdejší vědce a filozofy

 

Isaac Newtonvýrok:

*     „Čím hlouběji člověk nahlíží do tajemství přírody, tím se stává pokornějším a skromnějším.“

*     lidský duch může postihnout jen zlomek pravdy

o       „Bytí a vědění je moře bez břehů: Čím dále pronikáme, tím nezměrněji se rozprostírá to, co ještě leží před námi; každý triumf vědění v sobě zahrnuje sterý poznatek o nevědění."

 

Tato stránka WWW je 36