Období scholastiky, nominalismus a realismus

 

IV. Vrcholná scholastika

1. Obecná charakteristika období

         a) všeobecné charakteristické rysy

         b) styk křesťanství s islámem a židovstvím

         c) sumy

         d) univerzity a řády

2. Albert Veliký

3. Tomáš Akvinský

 

1. Obecná charakteristika období

 

a) všeobecné charakteristické rysy

 od 12. století postupně vešlo ve známost, především arabským a židovským prostřednictvím, celé Aristotelovo dílo

o       překládala se arabská vydání do latiny

o       od 13. století také přímo z řečtiny

*  počáteční pochybnosti církve

o       byly vyvolány hlavně tím, že pod Aristotelovým jménem kolovaly také spisy novoplatónské

o       tyto pochybnosti se však rozptýlily, když byla ve 13. století rozpoznána nepravost těchto spisů

*  církev, která ještě v letech 1210–1215  studium aristotelské přírodní filozofie zcela zakazovala, ji 20 let poté podmíněně a zakrátko nato oficiálně opět připustila, ba v následujícím období určila, že se magistrem nemá stát nikdo, kdo nepřednáší o Aristotelovi

*  Aristoteles dosáhl takové vážnosti, že byl jako předchůdce Kristův ve světských věcech stavěn po bok Janu Křtiteli, předchůdci Krista ve věcech duchovních

o       jeho dílo platilo za nepřekonatelnou sumu veškeré světské moudrosti, za vzor pravdy vůbec

*  aristotelská filozofie se tak ujala vlády nad světem a tato vláda trvala až do 16. století

o       v žádné jiné době nedokázal jednotlivý myslitel myšlení Západu tak beze zbytku ovládnout

 

b) styk křesťanského myšlení s islámskými a židovskými idejemi

*  období křížových výprav (1096–1270) – styk západní kultury s kulturou Orientu

*  obohacení v námořnictví, rozvoji měst a obchodě, stavitelství, básnictví, zeměpisu a v jiných vědách vděčí Evropa tomuto

*  ve filozofii dochází k intenzívním kontaktům křesťanských myšlenek s myšlenkovými systémy nekřesťanskými, ba antikřesťanskými

 

c) sumy

*  křížové výpravy:

o       rozšíření společenského, geografického a duchovního rozhledu

o       rozhojnění vědního materiálu – poznání Aristotela a arabské přírodovědy

§         neustálé prohlu­bování a pojmové zjemňování scholastického myšlení samého

*  snaha filozofie pojmout veškeré poznatky do souhrnného a definitivního systému poznání světa

o       vytvoření „encyklopedického systému všech věd, jehož korunu tvoří teologie

*  vznikají „sumy“ vrcholné scholastiky

o       díla, která zpracováním nesmírného množství poznatků rozvrhují křesťanský obraz světa, který zahrnuje:

§         přírodu

§         lidstvo

§         duši

§         nadpozemský svět

*  v teologii tvoří předstupeň sum tzv. knihy sentencí od Petra Lombardského (zemřel  1164)Hlavní části křesťanského učení — uspořádány přehledně podle problémových okruhů — jsou tu shromážděny ve výrocích církevních Otců a učitelů.

 

d) univerzity a řády

*  místem pro rozvoj filozofie se ve vrcholném středověku staly vznikající univerzity

o       Paříž, Kolín, Oxford, Bologna, Padova, Praha

*  středověká univerzita byla nadnárodním duchovním organismemuniversitas literarum = veškerost věd

o       zahrnovala všechny vědní obory a spojovala je v celek v křesťanské teologii, která všechno vědění korunovala

*  univerzita vystřídala klášterní a teologické vysoké školy

o       vedle teologické fakulty vzniká fakulta filozofická

*  dalším centrem filozofického a teologického myšlení se staly žebravé řády

o       řád dominikánů (založen 1216)

o       řád františkánů (František z Assisi, 1182–1226)

*  ze čtyř hlavních zástupců vrcholné scholastiky byli dva františkáni: Alexandr z Hales (zemřel 1245) a Bonaventura (1224–1274)

*  další – Albert Veliký a Tomáš Akvinský byli dominikáni

 

2. Albert Veliký

*      bude doplněn v nejbližší době

 

3. Tomáš Akvinský

 

*  1225 nebo 1226, † 7. 3. 1274

*  latinsky Thomas Aquinas

*  byl katolický filosof a teolog scholastické tradice

*  jeho práce znamenala vrchol scholastiky

*  katolická církev ho považuje za svého největšího teologa a jednoho ze třiceti tří učitelů církve

o       pocházel ze starého italského šlechtického rodu

o       stal se členem dominikánského řádu

o       studia absolvoval jednak v Neapoli a Kolíně nad Rýnem, kde byl v kontaktu s významným dominikánským teologem Albertem Velikým, a jednak na univerzitě v Paříži, kde pak vyučoval teologii

*  jeho filosofie vychází z teologické interpretace Aristotelova díla

o       významně ovlivněna byla též neoplatonismem

*  vymezil hranice mezi vírou a rozumem

o       pokusil se je vzájemně uvést do harmonie

o       pravda je podle něj jen jedna, ale vedou k ní dvě cesty

Ø      cesta rozumu

Ø      a cesta víry

Þ           tj. cesta zjevené pravdy, která je poznatelná lidským rozumem podobně jako pravdy přírody (tj. přirozeného světa)

Þ           stejně tak je možné obhájit rozumem existenci Boha

Ö       formuloval celkem pět následujících důkazů

Ö       inspiroval se Aristotelovou metodikou, a také učením Augustinovým:

*                      z pohybu (změny) lze usuzovat, že musí existovat prvotní impuls

*                      vše má svou příčinu, musí však existovat prvotní příčina

*                      věci existují nebo neexistují, že existují způsobuje nějaká nutnost

*                      skutečnost je rozdělena dle stupňů dokonalosti, musí však existovat nejvyšší stupeň dokonalosti

*                      v uspořádání věcí je smysl, stejně jako ve směřování věcí, musí však existovat něco, co dané věci řídí

*  přestože jeho učení bylo zprvu římskokatolickou církví i pařížskou univerzitou odmítáno, tomistická filosofická škola, kterou založil, se stala půlstoletí po jeho smrti na dlouhou dobu oficiálním dogmatem církve

*  pokračování tomistické školy, novotomistická filosofie, byla roku 1879 papežskou encyklikou označena za oficiální filosofii církve

 

Sociálně-politická nauka

*  zdrojem jeho sociálně-politické nauky byla Bible, Augustinus a Aristoteles

*  na základě Aristotela hájil feudální zřízení

*  podle něj je svět založen na hierarchii forem, v čele této hierarchie stojí Bůh

*  na hierarchickém principu je organizována společnost – sféra práva

*  nejvýše je božské právo, nadřazené pozitivnímu právu a světským zákonům

*  na rozdíl od sv. Augustina nepovažoval stát za zlo a následek prvotního hříchu

*  výrazem suverenity státu jsou jeho vlastní zákony

*  obhajoval monarchii jako formu státu

*  citát: „Monarcha se stará o lid a reprezentuje ho.“ – to je nejlepší záruka míru, jednoty státu a dobra

 

Tato stránka WWW je 27