Období patristiky, církevní otcové

 

VI. Augustinus

1.    Augustinův život a dílo

2.    Augustinova filozofie

 

1. Augustinův život a dílo

 

*      13. 9. 354 v Thagaste v Numidii (severní Afrika), † 28. 8. 430 v Hippo Regíus v severní Africe za obléhání města Vandaly

*      syn pohanského otce a křesťanské matky

*      mládí, prožiil v Kartágu

*      ovlivněn manicheismem, Cicerem, novoplatonismem

*      ke křesťanství přestoupil r. 387 především pod dojmem kázání velkého biskupa Ambrosia (Ambrože) z Milána

*      presbyter a nakonec biskup v Hippo Regíus v severní Africe

*      spisovatelská činnost: potírání „bludných nauk“, jejichž stoupencem sám po dlouhou dobu byl a které proto znal z vlastní zkuše­nosti

*      vystoupil proti skeptikům (spisem nazvaným „Proti akademikům"), proti manichejcům a dalším

*      k jeho hlavním spisům:

·        O svobodě vůle

·        O Trojici

·        O obci Boží

·        považováno za stěžejní dílo

·        byl napsán v letech 413 až 426 a podnět k němu dalo vyplenění Říma gótským vojskem krále Alaricha (r. 410) a s tím spojená otázka, zda tento pád nebyl zaviněn tím, že se Řím vzdal svých starých bohů, tzn. přijetím křesťanství

·        s tímto názorem Augustin polemizuje v prvních pěti z celkem 22 knih a ukazuje, že Řím padl sobectvím a nemravností

*      v následujících pěti knihách se obecně probírá zavrženíhodnost pohanství a nedostatečnost staré filozofie

*      zbývajících dvanáct knih staví proti světské obci obec Boží, která je ztělesněna v Kristově církvi

*      vliv augustinských myšlenek

·        téměř všechna pozornost celého následujícího údobí raného středověku se soustředila na náboženskou problematiku a oba její póly: Boha a duši

·        světská kultura a věda byla v útlumu

·        jde o nepotřebnou zvěda­vost

 

2. Augustinova filozofie

 

Bůh je:

*      nejvyšším principem a zdrojem světa

*      absolutnem

*      nejvyšší pravdou

*      nejvyšším dobrem

 

Nauka o Trojici

*      Otec – Syn – Duch svatý – v těchto osobách existuje božská substance (podstata)

§         v každé existuje celá = trojjedinost Boha

*      svět stvořila Boží tvůrčí podstata z ničeho, vše konečné je od ní odvozeno

§         boží mysl v sobě obsahuje na způsob idejí podstatné tvary všech věcí, které se podle těchto vzorů ve světě utvářejí

§         poznat svět je proto možné jen poznáváním absolutní pravdy

§         k ní vede cesta poznáváním sebe sama, své vlastní duše (Božské jiskry v nás), tedy introspekcí

§         „corgito, ergo sum“ – myslím, tudíž jsem

*      každé osobě náleží božská podstata jiným způsobem:

§         Bůh Otec má ji sám ze sebe od věčnosti

§         Syn má ji odvěkým zplozením od Otce

§         Duch sv. má ji odvěkým vycházením od Otce i od Syna jakožto od jednoho principu či původu

·        Otec se tedy liší od:

Ø      Syna otcovstvím

Ø      od Syna i Ducha sv. nezroditelností či bezpůvodností (innascibilitas)

Ø      od Ducha sv. dýcháním společným se Synem (dechem činným, spiratio activa)

·        Syn liší se od:

Ø      Otce synovstvím

Ø      od Ducha sv. dýcháním (dechem činným) s Otcem společným

·        Duch sv. liší se od

Ø      Otce i od Syna vycházením (dechem trpným, spiratio passiva)

*      Augustinus z nauky o Trojici odstraňuje poslední zbytek podražení Syna Otci, které pochází od Órigena a ariánů

§         „Božská substance" existuje ve třech osobách: Otci, Synu, Duchu svatém — a v každé existuje celá

 

Nauka o Božím království

*      vystupoval proti manicheismu

§         zvláště proti jeho dualismu dobra a zla jako rovnomocných, věčně se svářejících principů

·        zlo chápal jako nedostatek dobra, způsobovaný nesprávně orientovanou vůlí

§         tvrdil, že člověk není svou přirozeností schopen jednoznačně směřovat k dobru a že jen málo jedinců je Boží milostí předurčeno k věčnému spasení

*      ve spise O obci Boží rozvinul tyto myšlenky v první křesťanské filozofii dějin, které chápal jako zápas dobra a zla = obce Boží (křesťanská církev) a obce ďáblovy (pozemský stát)

*      dějiny budou nakonec završeny vítězstvím Božího království

 

*      současně však uznával nutnost pozemského státu

*      musí existovat, pokud budou lidé náchylní k nespravedlnosti

*      ve svém souhrnu přineslo Augustinovo učení neobyčejně efektivní a hluboko do středověku působící filozoficko-teologickou syntézu antické vzdělanosti a křesťanství

 

Nauka o predestinaci = božské předurčení

*      pouze Adam se narodil bez hříchu, měl možnost řídit se Boží vůlí a dosáhnout nesmrtelnosti

*      byl ale sveden k hříchu satanem, a proto jsou všichni ostatní lidé tímto hříchem zatíženidědičný hřích = nejsou svobodní, musí podle své přirozenosti hřešit a propadnout smrti

*      Bůh vykupuje lidi svou milostí; !!!ale!!! ne všechny, některé zavrhne = jsou odsouzeni k zatracení

*      církev později toto tvrzení zmírnila:

*      Bůh nepovolal ani nezavrhl lidi předem, ve své vševědoucnosti předem ví, jak se lidé budou chovat, zná jejich konečná rozhodnutí

 

*      Augustin uznává pouze vůli Boží

§         bylo pro něho velmi obtížné vysvětlit vznik zla ve světě

§         Augustin vykládá zlo jen jako pouhou nepřítomnost dobra, jako je tma pouze nepřítomností světla

§         Augustinův postoj k této otázce (teodiceji) kolísal

 

 

Tato stránka WWW je 23