Období patristiky

V. Patristika - shrnutí

období křesťanské teologie a literatury 2. – 8. stol. nazvané podle církevních otců (latinsky pater, otec)

o v rané patristice (v období apologetů - vzdělanců) – Justin Mučedník – první apologeta se objevily první pokusy o teologicko-filozofické vyjádření křesťanského učení pomocí řecké filozofie

§ ve 4. – 5. stol. došlo k systematizaci církevních doktrín

§ v 6. stol. byla církevní dogmata stabilizována a vytvářela se jednotná teologie

ve východní církvi byly položeny teologické základy zejm.:

o alexandrijskou katechumenickou školou – Kléméns, Órigenés

o antiochejskou teologickou školou

o kappadockými otci

Bůh pojímaný jako absolutní jsoucno a Kristus jako božský rozum (logos) se stali součástí kosmologických výkladů o struktuře bytí

západní, latinská patristika byla méně spekulativní a více prakticky zaměřená; k jejím vrcholným představitelům patří:

o Ambrož, Jeroným – autor prvního latinského překladu bible, tzv. Vulgáta

o Augustinus a Řehoř Veliký

církevní otcové

o dvě skupiny východních a jedna skupina západních církevních doktorů

o oficiální katolická církev je uznala za hlavní učitele a šiřitele křesťanství

o autoři náboženských textů z prvních osmi století

k východním církevním otcům patří např.:

o Jan Zlatoústý, Basileios Veliký, Athanasios, Řehoř Naziánský

k západním církevním otcům např.:

o Ambrož, Augustinus, Řehoř, Jeroným

zobrazováni jsou obvykle jako biskupové s individuálními atributy

Tato stránka WWW je 22