Období patristiky
V.
Patristika - shrnutí
období
křesťanské teologie a literatury 2. – 8. stol. nazvané podle církevních otců
(latinsky pater, otec)
o v rané patristice (v období apologetů
- vzdělanců) – Justin Mučedník – první
apologeta se objevily první pokusy o teologicko-filozofické vyjádření
křesťanského učení pomocí řecké filozofie
§
ve 4. – 5. stol.
došlo k systematizaci církevních doktrín
§
v 6. stol. byla
církevní dogmata stabilizována a vytvářela se jednotná teologie
ve východní církvi byly položeny
teologické základy zejm.:
o alexandrijskou katechumenickou školou – Kléméns, Órigenés
o antiochejskou teologickou školou
o kappadockými otci
Bůh pojímaný
jako absolutní jsoucno a Kristus jako božský rozum (logos) se stali součástí
kosmologických výkladů o struktuře bytí
západní,
latinská patristika byla méně spekulativní a více prakticky zaměřená; k jejím
vrcholným představitelům patří:
o Ambrož, Jeroným
– autor prvního latinského překladu bible, tzv. Vulgáta
o Augustinus a Řehoř Veliký
církevní otcové
o dvě skupiny východních
a jedna skupina západních církevních doktorů
o oficiální katolická církev je uznala za hlavní učitele a šiřitele křesťanství
o autoři náboženských textů z prvních osmi století
k východním
církevním otcům patří např.:
o Jan Zlatoústý,
Basileios Veliký, Athanasios, Řehoř Naziánský
k západním
církevním otcům např.:
o Ambrož, Augustinus,
Řehoř, Jeroným
zobrazováni jsou
obvykle jako biskupové s individuálními atributy
Tato stránka WWW je 22