Řecká a římská filozofie po Aristotelovi
III.
Skeptikové
1. Společenská situace
2. Skeptikové
Epoché, trópy, fainomena
Představitelé
Pyrrhón z Elidy
Tímon z Fleiúntu
Ainesidémos z Knóssu
Sextos Empeirikos
1. Společenská situace
stejná situace jako v případě doby před
sofisty
existence mnoha rozmanitých fil. škol
nekritické prosazování každé jednotlivé
školy
proto vzniká nový fil. směr skepticismus
vzhledem k tomu, že je tak velké
množství fil. škol, ale i velké množství náboženských směrů je objektivní a
absolutní poznání nemožné
rozlišují se tři období skeptické fil.
1.
starší skepse – Pyrrhón
2.
střední skepse – Arkesiláos
a Karneadés
nazývaná též akademická skepse
hlavním střediskem byla platónská Akademie
3.
mladší skepse – Ainesidémos
žil v době narození Krista
4.
mimo toto dělení stojí Sextos
Empirikos
jsou nejdokonaleji dochována jeho díla
žil mnohem později – okolo r. 200 n. l.
charakteristická pro antickou skepsi je:
1.
nauka o
tropech
hlediska, která dokazují nepoznatelnost pravdy
2.
zdržení se
soudu
je předpokladem dosažení radostného a
neotřesitelného duševního klidu
stejný etický základ jako u stoiků a
epikurejců
2. Skeptikové - skepticismus
v
představitelé řeckého
filozofického směru (skepticismu), založeného ve 4. stol. př. n. l. Pyrhónem z
Élidy, literárně vyjádřeného v díle jeho žáka Tímona z Fléiuntu
Ø Pyrrhón z Élidy
Ö * asi 360 př. n. l., † 270 př. n. l., řecký
filozof
Ö zakladatel skepticismu
jako filozofického směru
Ö povaha věcí je podle Pyrrhóna nepoznatelná, proto se
k nim máme chovat lhostejně a zdržovat se úsudku, čímž dosáhneme duševního
klidu a vyrovnanosti (viz též ataraxie)
Ø Tímón
[týmón] z Fleiúntu
Ö * asi 320, † 230, řecký filozof
Ö představitel skepticismu
Ö žák Pyrrhóna z Élidy, jehož učení zaznamenal ve svých
spisech
Ö psal i dramata a pamflety
Ö z jeho díla dochovány pouze zlomky
Ø
skeptikové soudili, že
člověk poznává pouze jevy (fainomena), které vznikají působením
věcí na jeho smysly a myšlení
Ö fenomén, z
řeckého phainomenon – jev
x
jev postihovaný našimi
smysly (na rozdíl od noumenu, rozumem poznatelné podstaty jevu) a
daný v naší zkušenosti
x
to, co se člověku samo
ukazuje, a tak, jak se to samo ukazuje (pokud možno očištěno od
lidských přání, představ, potřeb
v
jednoznačné názory lze proto mít pouze o jevech; na všechno
ostatní, co je „nezjevné“, jsou možné rozdílné názory mající
stejnou hodnotu
v
od filozofa je tedy
třeba vyžadovat „zdržení se“ (epoché) úsudku o podstatě věcí,
které je zároveň prostředkem k dosažení duševního klidu
Ø
epoché
Ö řecky zdržení se , zadržení – hlavní princip řeckého
skepticismu
Ö požadavek zdržení se úsudku o objektivní povaze věcí
v
své myšlenky skeptikové
později vyjadřovali v souborech argumentů (viz též trópy), jejichž počet i
obsah byl u jednotlivých autorů rozdílný
Ø
trópy
Ö argumenty, jimiž skeptikové odůvodňovali nemožnost obecně
platného poznání a z ní vyplývající nutnost zdržení
se (epoché) úsudku o podstatě věcí
Ö první soustavu 10 trópů vytvořil Ainesidémos
z Knóssu
Ö prokazoval jimi relativnost a subjektivnost
smyslového vnímání
v
filozofy, kteří
zastávali názor, že rozumové poznání přesahuje oblast jevů, označovali
skeptikové za dogmatiky
v
filozofická skepse byla
jedním z projevů kritické reflexe výsledků řecké filozofie, a proto se
nerozvíjela pouze v rámci jedné školy
v
prvky skepse se
objevily již u některých sofistů, u Sókrata a Platóna, skeptická stanoviska
později převládla i v myšlení střední a nové Akadémie
v
v 1. stol. př. n. l.
rozpracoval pyrrhónskou skepsi v ucelenou soustavu Ainesidémos z Knóssu
Ø
Ainesidémos
z Knóssu
Ö asi 1. stol. př. n. l., řecký filozof; představitel
skepticismu
Ö základy skepse formuloval jako první v deseti tzv.
trópech, tj. odůvodněních, proč je třeba se zdržet úsudku o podstatě věcí
Ö obsah jeho spisů znám jen z pozdějšího krátkého
výtahu, malého počtu zlomků a z nepřímých zpráv
v
konečnou podobu učení
skeptiků získalo ve spisech Sexta Empeirika, které se jako jediné z bohaté
literární produkce řeckých skeptiků dochovaly
Ø
Sextos Empeirikos, Sextus Empiricus
Ö asi 3. stol., řecký filozof a lékař; stoupenec
skepticismu a empirismu proti dogmatismu
Ö nebyl samostatným myslitelem, ale jeho tři dochované
spisy jsou mimořádně cenným pramenem informací o filozofických a vědeckých
naukách jeho doby
Deset tropů (okolnosti, které ovlivňují naše poznání):
|
-
rozdílnost živých bytostí obecně |
|
-
rozdílnost lidí |
|
-
odlišnost smyslových orgánů |
|
-
rozdílnost subjektivních stavů (nálada atd.) |
|
-
rozdílnost postavení, vlastnosti a místního okolí objektu |
|
-
smíšení s tím, co je jiného druhu |
|
-
odlišné účinky objektů podle kvanta (množství) a kompozice (složení) |
|
-
relativnost všech jevů a vjemů |
|
-
častnost nebo řídkost dojmů |
|
-
různost výchovy, zvyku, mravu, náboženských a filozofických názorů |
Tato stránka WWW je 14