Řecká a římská filozofie po Aristotelovi

 

II. Epikúrejci

1.    Epikurejci, epikúreismus

2.    Epikúros

 

1. Epikurejci, epikúreismus

 

Epikurejci

v     ve starověku se epikurejcem rozuměl člověk usilující o pohodlný a požitkářský život

Ø      život věnovaný zcela bezstarostnému a smyslovému požitku

Ø      Epikúrovo heslo – „Žij skrytě!“

Ö  neváží si státu a politiky, dává přednost životu v soukromí

Ö  soudobý názor – E. učí bezmeznému holdování smyslové rozkoši

x    v E. Zahradě (jeho fil. škola) „bujel“ veselý a družný život

 

Epikúreismus

v     pozdější podoba řeckého atomismu, vytvořená v helénistické době Epikúrem a dále rozvíjená jeho řeckými a římskými stoupenci (Filodémos z Gadar, Lucretius)

x    atomismus

¨      filozofické a přírodovědné teorie o přetržité (diskrétní) skladbě reality

¨      vychází z předpokladu, že za povrchní rozmanitostí světa se skrývá jeho pravá podstata v podobě malých (popř. nekonečně malých) nedělitelných atomů

v     epikúreismus nalezl v helénistické i římské době širokou odezvu, protože odpovídal soudobým životním postojům, zvláště individualismu a důrazu na

v     hlavním rysem epikúreismu je etika spatřující blaho člověka v pečlivě volené slasti, cílem člověka je dosažení duševního klidu (ataraxie) po překonání strachu z bohů a ze smrti

Ø      předstupněm etiky je podle E. logika a fyzika

Ö  Logika

x    je předstupněm, pokud učí, jak zabránit omylům

Ö  Fyzika

x    je předstupněm ke správnému jednání

x    má za úkol ukázat, že svět nebyl stvořen bohy, ani do něj nezasahují

x    má osvobodit lidi od strachu z bohů

x    fyzikální poznání světa má umožnit člověku plný požitek z pozemského světa

v     filozofie epikureismu tak slouží jako psychoterapie

 

2. Epikúros ze Samu

Ø      * 341 př. n. l., † 270 př. n. l., řecký filozof

Ø      nejvýznamnější představitel atomismu v helénistické době

Ø      kolem 323 př. n. l. přišel do Athén a 306 př. n. l. zde založil novou filozofickou školu zvanou Zahrada (Képos)

Ø      vycházel ze zakladatelů řeckého atomismu Leukippa a Démokrita

Ö  doplnil jeich učení o atomech

Ø      v pohybu atomů dochází k nahodilým odchylkám

Ø      tím také zdůvodňoval svobodu lidské vůle

Ø      hlavní důraz kladl na etiku, v níž navazoval na myšlenky kyrénské školy

Ö  za nejvyšší životní hodnotu pokládal slast, kterou chápal jako oproštění se od bolesti a duševního neklidu

x    slast a touha po ní má být ale krocena rozumem

¨      rozum ale říká, že vlastní štěstí lze nalézt v radostném rozjímání, ve vyváženém klidu ducha  - ataraxii = sblížení s názorem stoiků

Ö  pro dosažení duševního klidu je třeba poznat podstatu věcí a mj. se vyhýbat politickému životu

Ö  připouštěl, že bohové existují, ale do chodu vesmíru nezasahují

Ø      pokoušel se o výklad jednotlivých, zvláště nápadných přírodních jevů (blesků, zemětřesení, zatmění slunce ap.), protože bázeň před nimi pokládal za hlavní zdroj víry v zasahování bohů do lidského života

Ø      uznával i různé výklady téhož jevu, protože zásadní význam pro něho měla sama možnost racionálního vysvětlení

Ø      z rozsáhlého díla dochovány jen zlomky

Ø      jeho názory známy především z díla Diogena Laërtia a z filozofického eposu Epikúrova římského stoupence Lucretia Cara

 

Filodémos z Gadar

Ø      * asi 110 př. n. l., † asi 40 až 35 př. n. l., řecký filozof

Ø      stoupenec epikureismu

Ø      autor rozsáhlého spisu o dějinách řecké filozofie a několika dalších děl o filozofických a náboženských otázkách a o teorii umění; též autor milostných epigramů

Ø      dochovány jsou jen zlomky

Ø      soudil, že u uměleckého díla je estetické působení důležitější než obsah

 

Lucretius [lukrécijus], Titus Lucretius Carus

Ø      * kolem 97 př. n. l., † 55 př. n. l., římský básník a filozof

Ø      je nejvýznamnějším představitelem epikúreismu v latinské literatuře

Ø      zachovalo se jeho velké básnické dílo, didaktický epos O přírodě, který je nejúplnějším dochovaným výkladem antického atomismu

Ø      báseň je napsána se strhujícím zaujetím, filozofický výklad je protkán řadou krásných obrazů a poetických líčení

Ø      tímto eposem Lucretius významně přispěl i k vytváření latinské filozofické terminologie

 

 

Tato stránka WWW je 13