Předmět filozofie

 

Základní charakteristika

Filozofická metoda

Vztah filozofie, náboženství a umění

Základní filozofické otázky                                   

 

Základní charakteristika filozofie

 

n      co je tedy filozofie?

n      jaké jsou její znaky?

n      co je vlastně její předmět?

n      od každého filozofa dostaneme jinou odpověď

q     každý přirozeně prohlašuje to, co jako filozofii provozuje a učí, za filozofii samu

n      proto se musíme ptát obecně

q     kterými předměty se zabývali filozofové v různých dobách?

q     existuje jen jedna odpověď: všemi

q     není totiž nic, co by nemohlo být předmětem filozofie a co jím také skutečně nebylo

n      z hlediska metodického můžeme použít tradičním dělení:

q     celkem světa (nebo také tím, co je smyslově nepřístupné) se zabývá metafyzika

q     bytím v jeho celku ontologie (ale oba tyto obory se, stejně jako ostatní, překrývají)

q     logika je nauka o správném myšlení a o pravdě

q     etika o správném jednání, teorie poznání o poznávání a jeho hranicích

q     estetika o kráse

q     o přírodě pojednává filozofie přírody

q     o kultuře filozofie kultury

q     o společnosti filozofie společnosti

q     o dějinách filozofie dějin

q     o náboženství filozofie náboženství

q     o státě filozofie státu

q     o právu filozofie práva

q     o řeči filozofie řeči

q     existuje filozofie hospodářství, techniky, peněz atd.

n      filozofie tyto předměty nemá pouze pro sebe

n      pro každý z těchto předmětů existuje zároveň speciální věda, která jej zkoumá a popisuje

n      filozofii nelze od jednotlivých speciálních věd odlišit pomocí jejího předmětu

n      jestliže se filozofie zabývá týmiž předměty jako speciální vědy, ale přesto se od nich odlišuje, pak se jimi musí zabývat specifickým způsobem, který přísluší jenom jí

n      tím vzniká otázka po specifické filozofické metodě

 

Filozofická metoda

 

n      sledujeme-li totiž ještě jednou výše podaný výčet částí filozofie a jejích předmětů a srovnáme-li je s řadou jednotlivých věd, které se zabývají týmiž předměty, pak na samém vrcholu narazíme na celek bytí jako nejobsáhlejší předmět

q     jemu již v jednotlivých odvětvích vědy nic neodpovídá

n      celkovou souvislost bytí zkoumá pouze filozofie (přestože tento nárok vznášejí i některé jednotlivé vědy)

n      je to zaměření na všeobjímající celek, co filozofii odlišuje od jednotlivých věd:

q     zatímco jednotlivé vědy si kladou za úkol prozkoumat a vyložit určitý ohraničený obor jevů, jako např. stát, řeč, dějiny, organický život atd.,

n      filozofie se snaží:

q     zařadit jednotlivé životní jevy do velké, všeobjímající souvislosti

q     nalézt jejich společný smysl

q     spojit výsledky jednotlivých věd v jednotný obraz světa, ve světový názor

n      přesto nejde o vymezení úplné

q     celek není totiž vlastní pouze filozofii

q      celkem se zabývá i náboženství a umění, která se rovněž, každé svým specifickým způsobem, zaměřuji na celek bytí

 

Vztah filozofie, náboženství a umění

 

n      filozofie, snažící se uchopit celek života a jeho smysl, může přejít v náboženskou vizi

n      náboženství a filozofie se v dlouhých dějinných údobích navzájem proplétaly

n      filozofii v této souvislosti charakterizuje myšlení jako její vlastní prostředek

n      náboženství apeluje svou podstatou především na víru a na cit, nikoli na rozum

n      ani umění není myšlením, nýbrž formováním něčeho vnitřního ve vnější formu, která může být výrazem celku bytí, jenže v podobě příměru, symbolicky

q     apeluje na náš cit pro krásu a vznešenost

n      historické zkoumání těchto oblastí života dokládá že:

q     náboženství, umění, filozofie a jednotlivé vědy jsou spolu v některých dobách promíchány a propojeny, v jiných odděleny a na protikladných pozicích

 

Základní filozofické otázky

 

n      Immanuel Kant je formuloval takto:

n      Co můžeme vědět?

n      Co máme dělat?

n      V co smíme věřit?

n      první otázka se týká lidského poznání

q     jaký je svět a jak si ho máme představovat?

q     co o něm mohu vědět?

q     a (na to klade důraz právě Kant) mohu o něm vůbec vědět něco jistého?

n      druhá otázka se týká lidského jednání

q     jak mám vést svůj život?

q     o co mohu rozumně usilovat a o co usilovat mám?

q     jak se mám chovat ke svým bližním?

q     a jak k lidské společnosti?

n      třetí otázka se týká lidské víry

q     je nějaká vyšší moc?

q     je lidská vůle svobodná nebo nikoli?

q     existuje nesmrtelnost?

n      druhá a třetí otázka zasahuje do oblasti náboženství

n      ve staré indické filozofii vcelku převládají:

q     otázky po bohu, svobodě a nesmrtelnosti a po smyslu života

n      myšlení starých Číňanů se zabývá především:

q     oblastí praktického jednání a životem lidského společenství, tedy etikou

n      v mnohotvárné filozofii starého Řecka se tyto otázky uplatňují všechny, otázky poznání a jednání do jisté míry převažují

n      západoevropská filozofie středověku klade opět důraz na:

q     věčné otázky po Bohu, svobodě a nesmrtelnosti

q     zároveň s tím se ptá po dobru a zlu v lidském jednání

n      teprve v myšlení novověku se problém poznání rozvíjí v celé své šíři a nabývá stále výraznější převahy

 

Tato stránka WWW je 1